Vyšehrad

Již od raného středověku vyrůstala Praha mezi dvěma opevněnými vyvýšeninami. Stavbám na pahorku na levém břehu Vltavy se říkalo prostě Hrad, na druhé straně řeky, trochu níže proti proudu, na vysoké skále se tyčil Vyšehrad. Od desátého století se Vyšehrad stal sídlem prvních českých knížat a později i králů.

Roku 1070 byla založena Vyšehradská kapitula, podřízená přímo papeži, a původní dřevěný palác se změnil v kamennou pevnost s několika chrámy a sídlem pražského biskupa. Také císař Karel IV. pozvedl význam a slávu Vyšehradu, nechal přestavět nebo zcela nově postavit řadu budov a prosadil, že korunovační ceremoniál nově zvoleného panovníka zahrnoval i cestu z Hradčan na Vyšehrad na znamení toho, že obě mocenská centra si jsou rovna.

V 15. století vznikla na Vyšehradě malá husitská osada. Po bitvě na Bílé Hoře se Vyšehrad stal vojenskou základnou s podzemními chodbami a kasematy. K nejvýznamnějším vyšehradským památkám patří románská rotunda sv. Martina, kostel sv. Petra a Pavla, Leopoldova brána, Táborská brána a Vyšehradský hřbitov. Toto pohřební místo vzniklo na konci 19. století, k věčnému spánku je tu uloženo více než 600 významných českých osobností, např. A. Dvořák, B. Smetana, J. Kubelík, M. Aleš, A. Mucha, E. Destinnová, K. Čapek aj.

Cena v EUR/prohlídka

Rezervovat